KOSTEL SVATÉHO ANTONÍNA - historie

Předchůdcem novohradeckého kostela sv. Antonína byl původně gotický, později zbarokizovaný kostel stejného zasvěcení na Slezském předměstí. Ten byl zpočátku své existence farní, ale ve 20.letech 17.století toto postavení ztratil a byl jako filiální připojen ke Sv. Duchu. S obnovou těžce poškozeného kostela, který byl od konce třicetileté války v rozvalinách, bylo pro nedostatek peněz započato až roku 1705 za působení biskupa Tobiáše Jana Beckera (1701 – 1710). Za jeho nástupce Jana Adama hraběte Vratislava z Mitrovic (tvůrce hradeckého „velkého“ baroka, jak jej nazývá historik umění I. Kořán) byl roku 1711 položen základní kámen k přestavbě kostela podle projektu známého architekta Jana Blažeje Santiniho (archivně doložen při projektu věže kostela). Kostel byl dokončen v roce 1726.

Protože byl kostel při přeměně města v pevnost zbořen, je možno podobu kostela rekonstruovat jen v hrubých rysech : byl postaven na půdoryse kříže s protáhlou hlavní lodí a krátkými bočními rameny. Sakristie přiléhala k levé straně presbytáře a nad ní byla vztyčena věž s bání. Západní průčelí pravděpodobně vrcholilo volutovým štítem. Součástí stavebního komplexu byl i špitál, který byl přisazen k lodi kostela. Chrám byl vybaven hodnotným mobiliářem, především hlavním oltářem z dílny Jana Pavla Cechpauera a Ondřeje Deckera, obraz patrona kostela sv. Antonína namaloval Petr Brandl.

V souvislosti s vnitropolitickým vývojem a válečnými aktivitami Marie Terezie (konflikt s Pruskem) bylo roku 1766 rozhodnuto přestavět město Hradec Králové v pevnost. Záhy nato bylo započato s bořením rozsáhlých předměstí. Obyvatelé Slezského předměstí byli vystěhováni na Nový Hradec, kde jim měl být také na náklady eráru postaven kostel stejného zasvěcení náhradou za Santiniho kostel, který začal být bořen 5.května 1766. Základní rozvržení nového předměstí provedli vojenští stavitelé, kteří vytvořili sídlištní schéma ve tvaru velkého čtverce, jehož osou se stala silnice k Vysokému Mýtu. V místě, kde silnice vybíhala na kopec sv. Jana, byl hradeckým městským stavitelem Františkem Kermerem postaven nový kostel sv. Antonína Poustevníka. Kermer tu projevil schopnost citlivě zasadit novostavbu kostela do urbanisticky nejúčelnějšího místa, které uzavírá prospekt silniční aleje. Plánován byl rovněž špitál přiléhající ke kostelu, ale k jeho realizaci nedošlo. Se stavbou bylo započato v říjnu 1769 a dokončen byl 1774. Při stavbě byl využit materiál ze zbořeného kostela. Kostel byl projektován velmi prostě, nepostrádá však žádné prvky, které jsou pro Kermera typické a objevují se i na jiných stavbách: mohutná supraporta s klenákem nad portálem, kasulová okna, segmentové štíty a věž nad průčelím.

PhDr. Radek Martinek