|
|
|
SVÁTOST POKÁNÍ A SMÍŘENÍ
V této svátosti se křesťan, který s lítostí uznává své špatné jednání a zlo,
které způsobil, setkává s milosrdným Bohem, který mu odpouští hříchy, dává mu
pokoj a novou sílu ke konání dobra.
Pokání znamená celkový proces obrácení, lítosti a zadostiučinění křesťana.
Důležitější než pouhá vnější změna je vnitřní pokání, tzn. obrácení srdce,
radikální, nové zaměření celého života, návrat a obrácení k Bohu celým srdcem,
rozchod s hříchem, odvrácení od zla, spolu s odporem vůči špatným činům,
kterých se člověk dopustil. Zároveň s sebou přináší touhu a předsevzetí změnit
život s nadějí na Boží milosrdenství a s důvěrou v jeho pomoc. Obrácení není
něco, co by si mohl člověk udělat sám, je především dílem Božího působení v
nás. Bůh nám dává sílu začít znovu.
Hříchem, konáním zla narušujeme naše společenství s Bohem i s lidmi okolo nás,
zraňujeme druhé i svou vlastní důstojnost a uzavíráme se životu, lásce a dobru.
Přesto nás Bůh neopouští, volá nás zpět a nabízí nový začátek. Lítostí,
vyznáním hříchů knězi, předsevzetím dělat dobro a odčiněním hříchů tento návrat
uskutečňujeme. Bůh nám odpouští a obdarovává novou silou.
|
